|
|
Posouzení pestrosti stravování na základě jídelních lístků školních jídelen na vybraných základních školách
PEŠKOVÁ, Ema
Diplomová práce byla řešena ve dvou zvolených školních jídelnách ve městě České Budějovice a Kaplice. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit a porovnat pestrost stravování především podle Nutričních doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR (2015) a zhodnocení plnění spotřebního koše, který se řídí dle platné vyhlášky č. 210/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Na tuto problematiku navazovalo hodnocení četnosti zařazování sezónních potravin nebo pokrmů. Výzkum prokázal u obou školních jídelen nedostatečné zastoupení zeleninových a zavářkových polévek, bezmasých hlavních pokrmů a čerstvé zeleniny. Naopak velice pozitivně můžeme hodnotit frekvenci zařazování ryb, luštěnin, luštěninových polévek a tepelně upravené zeleniny. Spotřební koš ne vždy, ale ve většině případů korespondoval s hodnocením pestrosti. U obou škol byl problém s nízkým plněním volných cukrů a luštěnin. U druhé školy to byl navíc trvalý nedostatek mléka a občas nízké plnění komodity ryby. Třetí část této práce - zařazování sezónních potravin nebo pokrmů obě školy velmi dobře splnily. Jak z výše uvedeného textu vyplývá, stále se mohou jídelníčky školních jídelen zlepšovat. Zařazování zdravých a zároveň chutných jídel sice není vždy jednoduché, ale strava dětí je klíčovým faktorem, která je ovlivňuje v dětství i v dospělosti, ať už z pohledu zdravotního nebo i z pohledu získávání stravovacích návyků.
|
|
| |
|
|
Veganská výživa u dětí a dospívajících
KVÍČALOVÁ, Kamila
Práce se zabývá specifiky veganské stravy u dětí a dospívajících. Zkoumá vhodnost veganského způsobu stravování u dětí od narození až po období dospívání, definuje nezbytné složky potravy a jejich zastoupení a roli v dětské výživě. Dále se zaměřuje na možné nedostatkové živiny ve veganské stravě, jejich potřebné množství pro správný růst a vývoj dítěte, hlavní zdroje těchto živin v rostlinné stravě a jejich případné nahrazení a doplnění formou obohacených potravin či doplňků stravy. Pozornost je také věnována stravě matky v období těhotenství a kojení a jejímu vlivu na vývoj dítěte. Praktická část obsahuje výsledky rozhovorů s matkami z České republiky a Slovenska, jež stravují své děti vegansky. Zjišťuje informovanost těchto matek na poli dětské veganské výživy, způsob stravování jejich dětí, jejich zdravotní stav, ale také vztahy a podporu těchto rodin s jejich blízkým okolím, rodinou a přáteli, přístup pediatra a školních zařízení k tomuto jejich rozhodnutí.
|
|
|
Příjem mléka a mléčných výrobků u školních dětí (význam)
DANIELOVÁ, Anna
V mé práci se zabývám příjmem mléka a mléčných výrobků u školních dětí, sleduji, zda se jejich příjem shoduje s výživovými doporučeními. V teoretické části se věnuji charakteristice mléka a mléčných výrobků, jejich složením a výrobou, dále pak nemocem, které jsou spojeny s mlékem (konzumace, absence mléka). Pro praktickou část jsem zvolila formu dotazníku, který je rozdělen na dvě části. První část se zabývá četností příjmu mléka a jednotlivých mléčných výrobků z hlediska dlouhodobého. V druhé části se zaměřuji na týdenní příjem mléka a jednotlivých mléčných výrobků, tedy z hlediska krátkodobého. V dotazníku jsem sledovala 50 dětí, z toho 25 na základní škole a 25 na škole střední. Dotazník měl dvě varianty, první varianta byla zaměřena na rodiče dětí ze Základní školy Sira Nicholase Wintona v Kunžaku, kde dotazník vyplňovali rodiče z důvodu přesnějších výsledků, neboť věková skupina dětí se pohybovala mezi 6-12 lety. Druhá varianta byla pro děti navštěvující Obchodní akademii T. G. Masaryka v Jindřichově Hradci ve věkové kategorii 15-16 let, kde si dotazník vyplnily děti samy. Výzkum byl proveden v prosinci roku 2016. Výsledky jsem poté zpracovala a popis týdenního příjmu mléka a mléčných výrobků jsem porovnávala s výživovým doporučením podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Dále jsem týdenní příjem mléka a mléčných výrobků zadala do programu Nutriservis, kde jsem jen pro zajímavost sledovala příjem vápníku a fosforu, neboť tyto látky jsou důležité zejména pro dětský organismus. V závěru práce předkládám svůj návrh na nápravu zjištěné situace.
|
|
|
Stravování mladších dětí v rámci školy
Vondráčková, Irena ; Vysoká, Lenka (vedoucí práce) ; Nejedlá, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravováním mladších dětí v rámci školních zařízení. V teoretické části jsou popsány výživová doporučení pro makro a mikronutrienty, jejich referenční hodnoty pro příjem živin týkající se dětí mladšího školního věku a významné druhy potravin v dětské výživě. Dále jsou shrnuty výsledky významných studií a výzkumů, které se zabývají výživou a stravováním dětí v České republice. Na konci teoretické části je zmíněna historie a legislativa školního stravování a popis projektu Zdravá školní jídelna. Praktická část hodnotí, jak si vedou školní jídelny zapojené ve výše zmíněném projektu. Hodnocení probíhá na základě podrobného rozboru získaných dokumentů od čtyř základních škol, které souhlasily se spoluprací. Výsledky výzkumu jsou vyhodnocením spotřebních košů za období před a po zapojením do projektu, jídelních lístků a rozhovorů s vedoucími školních jídelen. Klíčová slova: školní stravování, dětská výživa, školní jídelny, spotřební koš
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky ve výživě dětí základní školy
HONZEJKOVÁ, Sára
Mléko a mléčné produkty jsou ve výživě dětí nezastupitelné. Látky, které mléko obsahuje, napomáhají dětem ke správnému růstu a vývoji. Jedná se například o plnohodnotné bílkoviny, či vápník, a je tedy nutné dětem mléko podávat. Děti konzumují mléko prakticky už od narození. Avšak i konzumace mléka může být spojena se zdravotními problémy, jako je alergie na bílkovinu kravského mléka či laktózová intolerance. V zájmu zvýšení spotřeby mléka byl zaveden dotovaný program "Mléko do škol", který mohou využívat všechny mateřské, základní a střední školy na území České republiky. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativním přístupu. Výzkumným nástrojem se stal dotazník, rozdaný mezi tři ročníky vybrané základní školy. Z výzkumu vyplývá, že vybraní žáci konzumují mléko v dostatečném množství, především pak kravské mléko, které si zvolilo 93,8 % respondentů. Jedná se především o mléko polotučné a neochucené. Z mléčných produktů vybraní respondenti nejvíce preferují samotné mléko, dále pak jogurty (56,9 %), sýry (55,1 %), či máslo (50,2 %), a to bez ohledu na věk či pohlaví. Mezi nejoblíbenější sýry patří polotvrdé sýry, které preferuje 82 respondentů z celkového počtu 225. Neoblíbené jsou pak ostatní kysané produkty, jako například zakysané podmáslí, které má v oblibě pouze 7,6 % respondentů, či kefíry. Některé z produktů jsou žákům úplně neznámé, například kyšku nikdy neochutnalo více jak 71 % respondentů. V oblasti zdravotních účinků mléka a jeho produkce mají žáci velmi omezené znalosti. Především žáci nižších ročníků mají velmi omezené znalosti. Vyjmenovat některou, pro lidské zdraví důležitou, látku dokázala pouze necelá polovina respondentů. Nejčastěji uvádějí vápník a bílkoviny, ostatní látky jen velmi sporadicky. Také otázka zaměřená na znalost produkce se ukázala být velmi ošemetná. Celkem 56,9 % respondentů uvedlo, že neznají žádnou mlékárnu. Procento využívání dotovaného programu "Mléko do škol" je velmi nízké. Tento program využívá pouhých 32,9 % žáků a to především v nižších ročnících. Z průzkumu vyplynulo, že 17,3 % dotazovaných žáků trpí nadváhou až těžkou obezitou, jedná se pak především o dívky v 5. ročníku.
|
|
|
Implementace výuky o zdravé výživě jako možnost ovlivnění stravovacích návyků dětí na 1. stupni základní školy
Šmídová, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku správné výživy a možnosti pozitivního ovlivňování stravovacích návyků dětí mladšího školního věku. Teoretická část práce se zabývá výživou dětí, správným složením stravy, vhodným jídelníčkem, nutričními návyky a jejich formováním a chybami ve výživě. Další část je zaměřena na vzdělávání dětí prvního stupně základní školy, oblast zdravé výživy v Rámcovém vzdělávacím programu a výchovu ke zdraví v provozu školy a jejím začlenění do vyučování. Dále jsou zde popsány některé, v praxi již fungující, projekty podporující zdravé stravovací návyky. V praktické části jsou zpracovány údaje o stravovacích návycích dětí mladšího školního věku získané dotazníkovou metodou. Výsledná data jsou zpracována do grafů a doplněna komentářem. V poslední části je vypracován návrh vlastního projektu podporujícího správné nutriční návyky dětí. Klíčová slova: zdravá výživa, výživa dětí, stravovací návyky, výchova ke zdraví, 1. stupeň základní školy
|
host ::
RSS.